„Ten kus země mezi Hrusicemi a Prahou, nádherný kraj, byl celý můj život mým rájem, mou inspirací.“ – Josef Lada
Vítáme vás na první Krásné vyhlídce stejnojmenné naučné stezky. Tato vyhlídka skýtá krásný pohled do kraje Posázaví.
Tento půvabný kus země můžeme odborně geomorfologicky zařadit do provincie České vysočiny, subprovincie Českomoravské soustavy, dále do oblasti Středočeské pahorkatiny a do geomorfologických celků pahorkatiny Benešovské a Vlašimské. Oblast středočeské pahorkatiny je tvořena horninami středočeského plutonu, v němž převládají žuly a granodiority.
Území Struhařova, Klokočné, Mnichovic a Ondřejova náleží k celku Benešovské pahorkatiny, která se rozkládá až k Neštětické hoře, Chlumu u Benešova a Čerčanskému chlumu. Oblast, která se před vámi rozkládá, je typická mírně zvlněným reliéfem, v němž řeka Sázava se svými přítoky vytváří hluboce zaříznutá údolí. Nad mírným reliéfem nápadně vystupují tzv. suky, nebo-li tvrdoše, což jsou vyvýšeniny složené z odolnějších hornin, například již zmíněný Chlum či Neštětická hora. Nejvyšším vrcholem této oblasti je Pecný u Ondřejova (546 m).
Benešovskou pahorkatinu lze dále dělit na podcelky (Dobříšská pahorkatina) a geomorfologické okrsky. Území, ve kterém se nachází naučná stezka Krásné vyhlídky, spadá do tří okrsků pahorkatin – na rozhraní Strančické a Konopišťské leží Mnichovice, ve Strančické pahorkatině Klokočná a do Jevanské patří Struhařov.
Kopce na vzdálenějším horizontu spadají do pahorkatiny Vlašimské a vyznačující se mělkými údolími a mírnými svahy. Nejvyšším vrcholem Vlašimské pahorkatiny je Javorová skála (723 m).
Čerčanský chlum
Vyvýšenina Čerčanský chlum (530 m n.m.) se nachází asi 2 km jihovýchodně od obce Čerčany. Skrývá opuštěné vápencové lomy zarostlé borovicemi.
Na počátku 70. let zde byl postaven bunkr, do nějž se měl umístit radar proti západním raketám. Radar zde však nikdy nebyl instalován.
Kostel sv. Klimenta ve Lštění
Kostel sv. Klimenta ve Lštění se nachází v lokalitě bývalého slovanského hradiště, o němž se zmiňuje již Kosmas v Kronice české roku 1055. Na počátku 14. století zde byl vybudován gotický kostel sv. Klimenta, který byl v 18. století přestavěn na kostel barokní, jež se stal dominantou širokého okolí. V 70. letech 20. století byla provedena generální oprava kostela, při níž byl odkryt starý gotický portál z pískovcových kvádrů, nacházející se na levé vnější straně kostela. Portál se podařilo zachovat dodnes.
Uvnitř kostela se nachází velká barokní socha sv. Klimenta a varhanní nástroj, pocházející z roku 1889. Okolo kostela je hřbitov s barokní branou.
Chlum u Benešova
Chlum (506 m n.m.) se nachází západně od Benešova.
Na severním svahu se nalézá vchod do jeskyně zvaná Kaverna. Jeskyně je dlouhá asi 10 m a na jejím dně je hluboké jezírko, jehož voda je zbarvena do tmavě červena, což způsobují především oxidy kovů a původní horniny, bohaté na uran.
O historii jeskyně se šíří mnoho pověstí. Měla sloužit jako úkryt v těžkých dobách válečných po Bílé hoře a v dobách selských nepokojů.
Za II. světové války bylo celé území Chlumu obsazeno nacisty a existuje teorie o tom, že se zde snažili vybudovat podzemní továrnu na rakety V1 a V2.
Dále se praví, že na Chlum vede chodba z Konopiště a Chvojna, vybudovaná patrně v 17. století.
Neštětická hora
Neštětická hora (536 m n.m.) se nachází asi 5 km severovýchodně od Neveklova. Na jejím vrcholu stojí betonový památník s rozhlednou, vysoký 16 m, který byl vybudován v roce 1927 na počest selského povstání, které se v kraji událo roku 1627. Tehdy vzplanula vzpoura proti krutému utiskovateli místních sedláků Pavlu Michnovi z Konopiště, avšak sedláci byli právě zde přemoženi.
V současné době je rozhledna zanedbaná a výhled skýtá pouze na část Posázaví.
Podle legendy se zde nacházela kouzelná zlatá studánka, která se ve dne v noci třpytila zlatem. Studánka již vyschla, ale její místo je stále patrné.
Dále se zde nachází tzv. Kubova jáma, pozůstatek po těžbě zlata a legenda k tomu vypráví, že se v hoře ukrývá hlava zlatého koně, kterou horníci jednoho dne odkryli, avšak při nálezu jeden horník zaklel a zlatá hlava se propadla dvakrát tak hluboko než byla původně.
Loreta Pyšely
Barokní loretánská kaple Panny Marie pochází z roku 1699 a vystavět ji nechal hrabě František Antonín Halleweil po vzoru italské sv. Chýše v Loretu. Kaple se nachází na vršku severně od města ve výšce 419 m n.m. a je od ní krásný výhled na oblast středního Posázaví. Stala se oblíbeným poutním místem, avšak v roce 1781 byla následkem reforem císaře Josefa II. uzavřena. O osm let později se Loreta stala hřbitovní kaplí, neboť císař Josef II. zakázal pohřbívat uprostřed obcí, a tak musel být zrušen původní hřbitov u kostela Povýšení sv. Kříže a nový hřbitov byl zřízen právě u loretánské kaple. V roce 1999 prošla kaple celkovou rekonstrukcí.
Mezivrata
Mezivrata (713 m n.m.) je nejvyšším vrchem panoramatu. Nachází se 3 km severně od Miličína. Na vrcholku byla v roce 1919 vybudována dřevěná vyhlídková věž, na niž vystoupil v roce 1919 prezident T. G. Masaryk. Tato rozhledna byla v roce 1939 nahrazena zděnou věží, která je součástí sítě pevných geodetických bodů. Je jednou z devíti zeměměřičských věží, nacházejících se na území jižních a středních Čech.
Pod vrcholem se nalézá mohutná telekomunikační věž (80 m), vybudovaná na konci 80. let 20. století.