Struhařovská tvrz

„Tvrz Struhařovská stála již v 14.století a byla kolébkou vladyk zvaných odtud ze Struhařova (Strharzova).“
– Karel Koníček, místní učitel v letech 1895 – 1901

Tvrz pánů ze Struhařova

Struhařovská tvrz kdysi stávala na levé straně od tohoto zastavení na mírné vyvýšenině. Dodnes se tomuto místu říká „Na hradě“. Historické prameny se o struhařovské tvrzi zmiňují jen velice sporadicky a tak nám mnohé zůstává utajeno. Bádání ještě ztěžuje skutečnost, že se v okolí nachází Struhařovy tři.

První zmínky o pánech ze Struhařova pocházejí z 2. poloviny 14. století. Byli jimi Arnošt ze Struhařova (1371)1, Bohuněk ze Struhařova (1382)2 a Petr ze Struhařova (1393)3. Avšak existence struhařovské tvrze je bez pochybnosti prokázána až roku 1397, kdy se připomíná zeman Mikuláš Býček ze Struhařova, zvaný rek udatný a hrdina válečný, uváděný jako majitel tvrze společně s bratrem Prokopem ještě roku 1408.

Další majitelkou byla paní Ofka zvaná Kravka ze Struhařova, která ji v roce 1417 prodala za 134 kop grošů panu Bolechovi ze Struhařova3. V roce 1446 vlastnil Struhařov Jan z Kralovic, který jej zapsal své ženě Martě2. V roce 1466 jméno pánů ze Struhařova mizí a tvrz se vsí kupuje Hroch z Cimburka3, v roce 1495 pak paní Ludmila, manželka Prokopa z Dolan3.

Na konci 15. století byl Struhařov připojen „ke zboží Myšlínskému“. O něco později je Myšlín připojen k panství Komorní Hrádek a roku 1525 se již mluví o vsi Struhařov s pustou tvrzí (Sedláček, 1998). V té době byla tedy tvrz již pustá a nikdy nebyla znovu obydlena. O zániku tvrze nemáme žádné bližší údaje, s největší pravděpodobností zanikla přirozenou cestou a nikoliv násilně. Úplnému zmizení tvrze zajisté dopomohlo kromě přirozeného rozpadu také rozebírání zbytků zdiva na stavební materiál.

Na otázku, jak asi struhařovská tvrz vypadala, se odpověď již nikdy nedozvíme, neboť se nedochoval žádný popis či obrázek tvrze, ani valy či příkopy. S největší pravděpodobností se jednalo o nepříliš rozsáhlou opevněnou tvrz, jejíž rozměry mohly být podobné nedaleké tvrzi myšlínské, kde se zbytky valů dochovaly dodnes.

 

Struhařovští páni

Arnošt ze Struhařova (1371)1
Bohuněk ze Struhařova (1382)2
Petr ze Struhařova (1393)3
Mikuláš Býček (1397) a jeho syn Prokop (1408) 2
Ofka zvaná Kravka ze Struhařova3
Bolech ze Struhařova (1417)3
Jan z Kralovic zapsal Struhařov své ženě Martě (1446)2
Hroch z Cimburka (1466)3 – tímto rokem mizí páni ze Struhařova
paní Ludmila, manželka Prokopa z Dolan (1495)3

1Lib.errect:I.p.81.
2 August Sedláček, Hrady, zámky a tvrze české, díl XV., nakl. Argo, 1998 Praha, 340 str.
3Petr Kadlec, přednáška u příležitosti 610 let obce, 2007.

Bývalé rybníky:

Před několika sty lety se na pravé straně pod námi nacházely rybníky, což je patrné ze zbytků hráze v těchto místech, z mírných prohlubní a z celkového charakteru této lokality. Mělké údolíčko, jímž protéká Struhařovský potok, bylo jako stvořené pro založení rybníků.

Kolik přesně zde rybníků ve skutečnosti bylo a jak se jmenovaly, s jistotou nevíme. Neznámý autor ve svém rukopise o Struhařovu uvádí čtyři, za sebou jdoucí, rybníky: Váček, Křídlomočník, Vápenka a Petřík.

Z dob I. vojenského mapování v polovině 18. století jsou však z mapy patrné v těchto místech pouze dva rybníky. Buď další dva byly příliš malé, nebo v té době již zanikly. O sto let později v mapách Stabilního katastru již žádné rybníky zanesené nejsou. Lze proto předpokládat, že byly na počátku 19. století, kdy se zvyšovala potřeba orné půdy, vypuštěny.

 

Legenda o podzemní chodbě

Mezi místními obyvateli se traduje, že tvrz struhařovská byla tajnou podzemní chodbou propojena s tvrzí myšlínskou.

„Když Strnadovi kopali základy k chalupě, dostali se do nějaké chodby a tam našli „veliký hrnec“ a velikou kost „z nějakého dravého zvířete“. Jdeme-li pěšinou „Ve stráni“ k Mnichovicům, duní nám půda pod nohama. Tudy prý vedly podzemní chodby z tvrze až na Myšlín. Jednou hoši zatloukali „Ve stráni“ kolík, uhodili a kolík zmizel pod zemí. Zapadl prý do jedné z podzemních chodeb.“

– Ze spisku Struhařov v minulosti a v současnosti, autor neznámý

Výskyt upolínu evropského

V těchto místech podél Struhařovského potoka se nachází lokalita výskytu upolínu evropského (Trollius europaeus). Jedná se o vytrvalou bylinu, vysokou 50 cm, která kvete žlutě od května do června a je jedovatá. Upolín evropský patří mezi chráněné rostliny.

Foto: Fotka bývalých rybníků, fotka kopečku, mapa voj.mapování, mapa pozem.katastru?, fotka upolínu